Letní teploty opravdu dosahují až 47°C, ale v zimě může mrznout s teplotami až mínus 7°C. Ještě pro upřesnění – Uluru je největší pískovcový monolit, konkrétně se jedná o arkózový pískovec – „arcose rock“.

Šplhání nejen že není povoleno, ale je přísně zakázáno! Nejedná se ani tak o otázku bezpečnosti, ale místo je pro původní obyvatele posvátné, dokonce víc než Uluru. Víte že Kata Tjuta i Uluru připomínají ledovce? Jen jejich malá část je viditelná nad zemí, mnohem větší objem zůstává pod povrchem.

Čekali byste spíš kaktusy než palmy, že? Ve Finke Gorge se zachovaly zbytky deštného pralesa a jedna z palem – Red Cabbage Palm (Livistona mariae) – se dokonce vyskytuje téměř výhradně v tomto parku. Krokodýli v Austrálii žijí, ale ne v Rudém středu. Za mambou černou musíte do Afriky, kdo by se ale dral o setkání s nejjedovatějším hadem černého kontinentu.

Královský kaňon leží v národním parku Watarrka a je se svými kolmými stěnami vysokými přes 100 m opravdu impozantní. Sacred Canyon najdete třeba v NP Flinders Ranges v Jižní Austrálii. V Rudém středu můžete navštívit Duhové údolí (Rainbow Valley) a Chambersův sloup (Chambers Pillar), v obou případech však potřebujete terénní vozidlo.

Marbles leží necelých 400 km severně od Alice Springs a přestože mají podobně načervenalou barvu jako Uluru nebo Kata Tjuta, tak nejsou z pískovce ale ze žuly. The Pebbles jsou opravdu mnohem menší než Marbles, hlavně celkovou rozlohou ale i rozměry jednotlivých útvarů. I tak to ale nejsou žádní drobečkové svému „oblázkovému“ jménu navzdory.

Henbury Meteorite Craters leží asi 145 km jižním směrem od Alice Springs poblíž Stuart Hwy. Zajímáte se o domorodé malby? V MacDonnell můžete vidět jejich zbytky (například v Emily & Jessie Gaps – tady je ta obrovská housenka!) i místo kde byl okr pro malování získáván (Ochre Pits). Úzká rokle Standley Chasm je nejkrásnější kolem poledne, kdy je na krátkou dobu osvětlena sluncem.

Je to brutální, ale je to tak. Kapitán Matthew Flinders pojmenoval ostrov „Klokaním“ z vděku za čerstvé klokaní maso, které přišlo posádce lodi Investigator velmi vhod. Kangaroo Island Kangaroo je lokální poddruh pevninského klokana velkého (Western Grey Kangaroo). Klokánka quokka na ostrově nenajdete, ale hrál roli v pojmenování jiného ostrova – Rottnest Island nedaleko Perthu v Západní Austrálii. Holandští námořníci považovali klokánky za obrovské krysy a ostrov nazvali „hnízdem krys“. A pro úplnost – domorodci Klokaní ostrov opravdu v době kolonizace Austrálie Evropany neobývali, ale nazývali ho Karta, což znamená „Ostrov mrtvých“.

Větší je jen Tasmánie a Melville Island, který leží na severu Austrálie zhruba 80 km od Darwinu. Pro zajímavost – vzhledem k rozloze a počtu obyvatel (4 417 obyvatel podle sčítání lidu 2011) je hustota obyvatelstva Klokaního ostrova zhruba jeden člověk na jeden čtvereční kilometr. To v České republice je to 133 lidí na km2.

Jižní Austrálie má šest univerzit, tři státní a tři soukromé, všechny ale sídlí v hlavním městě Adelaide. Nejstarší maják Jižní Austrálie najdete na mysu Cape Willoughby. Eukalyptový olej se na ostrově získává z listů blahovičníku třízrnolistého (Eucalyptus cneorifolia neboli Kangaroo Island narow-leaf malee), je to endemický druh, který jinde v Austrálii nenajdete. Ostrovní med má vysokou kvalitu a produkují ho výhradně včelstva ligurské včely, která byla do Austrálie přivezena z italské Ligurie. Sami jsme tu vyzkoušeli medovou zmrzlinu – vynikající!

Na ostrově žijí dva druhy lachtanů. Seal Bay je domovem 3.největší australské kolonie lachtanů šedých (Australian Sea Lion – Neophoca cinerea) a u Admirals Arch uvidíte lachtana Forsterova (New Zealand Fur Seal – Arctocephalus forsteri). Marine Centre pořádá noční výpravy za tučňáky. Při potápění máte šanci potkat mořského draka (leafy sea dragon) – zajímavý druh mořského koníka, který je i mořským symbolem Jižní Austrálie. U ostrova můžete zahlédnout delfíny a v období červen-září i velryby.

Malá Sahara má rozlohu zhruba dva kilometry čtvereční, tvoří ji bílé písky a nejvyšší z dun dosahuje do výše asi 70 m. Jednou z turistických atrakcí posledních let je sandboarding – surfování na písku. Duny můžete sjíždět buď na prkně nebo na tobogánu.

Flinders Ranges je masivní pohoří pevninské Jižní Austrálie. NP Flinders Chase byl vybrán vzhledem k izolaci od pevniny a chybění škodné (lišky, králíci, psi dingo) jako útulek či sanctuary některých ohrožených druhů, které zde byly uměle vysazeny. Projekt je úspěšný a můžete tu vidět koaly, ptakopysky i „ringtail“ possumy. Jak skalní oblouk Admirals Arch tak neuvěřitelné Remarkable Rocks jsou „a must“ Klokaního ostrova.

Někdy se dokonce uvádí jen 65 km mezi okrajem Sydney a podhůřím Modrých hor, záleží odkud a kam měříte. Každopádně je to opravdu blízko, zejména na australské poměry. Tak si výlet ze Sydney do Blue Mountains nenechte ujít. Vždyť vlakem jste tam z centrálního nádraží zhruba za 2 hodiny.

Těžko dnes odhadnout kde se vzala taková absurdní víra. Nejspíš k tomu přispěl fakt, že se lodě vyplouvající ze Sydney většinou vracely zpět do Evropy právě přes Čínu kvůli dovozu čaje. Každopádně trvalo zhruba 25 let, než byla objevena cesta přes Modré hory a osidlování kontinentu směrem do vnitrozemí mohlo pokračovat.

Kromě modravé barvy jsou eukalypty občas zodpovědné i za lehkou eukalyptovou vůni.

Wollemie je „nobilis“ na počest svého objevitele. David Noble, pracovník národního parku Wollemi, ji náhodně objevil roku 1994. Do té doby byly známy pouze její fosílie milióny let staré. Anglické jméno Wollemi pine je zavádějící. Nejedná se borovici, ale o jehličnan příbuzný aurakarii dorůstající 25-40 m. Je to kriticky ohrožený druh s pouze několika desítkami jedinců ve volné přírodě, ale daří se ji uměle pěstovat a to i komerčně – v Austrálii třeba jako vánoční stromeček.

Three Sisters poblíž Katoomby patří spolu s formací Hradní zřícenina (Ruined Castle) k nejpopulárnějším skalním útvarům Modrých hor. Poznámka – původně jsme chtěli do kvízu místo Čechova či kapely Tři sestry zařadit „tři sestry Sung“, ale nakonec jsme rozhodli čínskou politiku 20tého století do kvízu netahat.

V zimě – tedy od června do srpna – probíhá v zasněžených Modrých horách Vánoční festival neboli Yulefest s ozdobenými vánočními stromečky a kostýmy Santa Clause. Pokud chcete v Austrálii zažít „bílou“ vánoční atmosféru, tak naplánujte návštěvu Katoomby na sobotu nejblíže k zimnímu slunovratu, ulicemi chodí průvod Winter Magic.

Oblast jako takovou objevila v letech 1876-79 výprava Alexandra Forresta a první farmy vznikly v okolí řeky Ord již roku 1884, o existenci skalních útvarů však běloši neměli ani ponětí. Ty byly nafilmovány při náhodném přeletu filmařů až roku 1982 a o rok později se jejich obrázky dostaly do světa.

Park se chlubí rozmanitostí svých ptačích obyvatel, v soutěskách lemovaných palmami tu můžete vidět i malé netopýry. Nebezpečné krokodýly „salties“ tady ale nepotkáte, ačkoli na jiných místech Austrálie se podle řek mohou dostat hluboko do vnitrozemí.

Rozloha parku je 239 723 hektarů, tedy skoro 2 400 čtverečních kilometrů.

Za kojotem musíte do Ameriky, za ďáblem medvědovitým na Tasmánii, za vakovlkem neboli tasmánským tygrem také na Tasmánii a navíc do minulosti – dnes je považován za vyhynulého.

Trochu matou svou načervenalou barvou, ale jsou opravdu žulové.

Je pravda, že v minulosti byl jeden větší balvan přestěhován do nedalekého městečka jako lákadlo pro turisty, ale po velkých protestech Aboriginálců musel být vrácen zpět.